Sustainable Time, Sun Rice (Melting Butter)

Two works from my stay at Antwerp Academy.

Both videos are concerned with the question of time, construction of meaning, image and sound. Videos were exhibited at the Open Source Homes.

Sustainable Time from Filip Hauer on Vimeo.

Sun Rice (Melting Butter) Sequence 2. from Filip Hauer on Vimeo.

Open Source Homes / Open Source domovy

Group expo with J. Pospíšil. GAVU 06 2016

Open forum about the nearest future.
See opensourcedomovy.tumblr.com/


























Mediated Time

Installation during the Open Day in In Situ 3, Royal Academy of Fine Arts Antwerp







































Time Sketches 1#

Instalation at Open Day in In Situ 3 Antwerp Belgium.
Work is in process.




 

Some of my Friends are Killers / Někteří moji přátelé jsou vrazi

Někteří moji přátelé jsou vrazi


Hd Video 38 min.

Nahrával jsem šest přátel při hraní vojenské simulace ARMA 2. Pro nahrávání jsem vytvořil tři různé scénáře, které vycházejí z mé představy bitvy, každá nahrávka končí smrtí přítele. Reakce na hru jsem zaznamenával na diktafon.

Při nahráváni jsme vycházeli z několika pravidel: Nezaujatě popisuj všechno, co vidíš, děláš, co se děje kolem tebe. Hraj jako bys byl voják. Snaž se přežít co nejdéle.


Zvukové nahrávky tvoří abstraktní příběhy v neurčitém čase a místě, které je dané iluzivní zvukovou krajinou. Hra je zbavená svojí vizuality a interaktivity, zbývá jenom vyprávění.


Instalace v místnosti 036 na AVU v Praze

Some of my Friends are Killers


Hd Video 38 min.

There are six different takes of my friends, which were playing military simulation Arma 2 during the recording. I have made three different scenarios for the recording, these are derived from my idea of battle. Each take ends by death of one friend.

We were following few rules during the recording: Unbiasedly describe everything you see, what you do, and what‘s happening around you. Play as if you were a soldier. Try to survive as long as possible.


Each recording forms abstract narrative in uncertain time and space, which is fabricated by illusory soundscape. The game is made free of its visuality and interactivity, only the narrative remains.


Instalation at the lecture hall of Academy of Fine Arts, during semestral exams





Rooms / Pokoje

EN

In the Rooms I had an idea to explore the phenomena of private rooms and flats. Installation is composed of spatial drawing of archetypal room (Iron construction in dimensions 400 cm x 220 cm x 220 cm), video screened on tow canvas and three channel audio with ambient takes from actual rooms, six interviews with residents and ambient take from my window.

Video is a collage of takes of the rooms where six of my friends live in, it is composed to form abstract labyrinth which resembles archetypal house. In the interwievs I asked several questions about the place in the private rooms, where my friends stay most of the time. The answers form only orientation in the space and time of the installation. Answers go mostly like this: "I stay mainly in my bed. .. It's natural place to be." or "I may, I may have no specified place..."

Orientation is then shattered by asynchronous time (audio in the headphones, video projected on canvas). The viewer is forced to thread his own story and spatial concept of the house. All the articles in the single rooms have a strong personal context connected with their hidden residents: Theme of voyeurism and common peeping. Single articles attract attention as out of context fetisches. By the loss of their personal anchoring they become displeasing, so the loss of orientation gets the viewer on the ethical edge.


CZ

V práci se zabývám tématem zkušenosti vlastních bytů, osobních pokojů. Jde o instalaci, ve které spojuji prostorovou kresbu archetypálního pokoje z tenkých železných profilů, spolu se zvukovými záznamy rozhovorů a atmosfér jednotlivých bytů a videem, které jsem natáčel přímo v pokojích mých přátel.

   Prvotním motivem mé práce byly otázky spojené s tématem privátních prostorů. Co dělá naše pokoje tak odlišné od ostatních?  Je možné zapomenout na naše předchozí pokoje? Co řídí naší běžnou orientaci v osobním prostoru? Kde leží hranice toho, co chceme a nechceme ukázat spolubydlícím, návštěvám, neznámým lidem? Co tvoří archetypální představu pokoje?

   Pro železnou konstrukci jsem zvolil minimální rozměry obytného prostoru; strop o výšce 220 cm, dveře o šířce 60 cm, prostor o rozměrech 400 cm x 220 cm, tedy necelých devět metrů čtverečních. Samotná konstrukce má odkazovat na architektonický výkres, archetypální pokoj, proto jsem zvolil konstrukci z úzkých železných tyčí a černou barvu, která odkazuje ke kresbě tužkou.

   Video promítám na lněné plátno, které tvoří jedinou plnou stěnu konstrukce, projekce vytváří obrys okna, kterým zvenku voyeursky pozorujeme obsah pokoje, nebo z vnitřku sledujeme obrazy nahromaděných osobních předmětů (povlečení, košile, knihy). Orientace v prostoru pokoje se ustanovuje kresbou, ale boří průhlednou stěnou. Venku pozorujeme, ve vnitřku jsme sledováni světlem projektoru.

   Stejnou myšlenkou jsem se řídil i v hlavní myšlenkové linii videa. Šlo mi o vytvoření iluze spojitého bytu, tvořeného koláží pokojů mých přátel. Během jednotlivých návštěv jsem zabíral pokoje, stěny a osobní věci přátel, které jsem spojil do smyčky, ve které divák postupně ztrácí orientaci prostoru, protože nedokáže spojit jednotlivé vizuální bod. Po chvíli je divák ztracený v labyrintu předmětů a místností.

   Všechny předměty na záběrech mají silný osobní kontext, spojený se skrytými obyvateli pokojů, ale stejně i s divákem. Tím se dostávám k tématu voyeurství a běžného „okukování“ bytů na návštěvě. Jednotlivé předměty přitahují pozornost, jako vytržené fetiše. Ztrátou osobního ukotvení se stává jejich pozorování nepříjemným, ztráta orientace v prostoru tak diváka posouvá na etickou hranici. Proto jsem zvolil i „zlodějský“ pohyb kamery a osvětlení baterkou v ruce.

   Prostorovou kresbu archetypálního pokoje nakonec rozvíjím třemi zvukovými nahrávkami ve dvou sluchátcích a jednom reproduktoru. Jejich rozmístění uvnitř a vně konstrukce určuje divákův pohyb po instalaci. První reproduktor doplňuje projekci videa a přehrává spojené atmosféry z jednotlivých bytů. Druhý záznam je tvořený rozhovory s přáteli, ve kterých odpovídají na otázku: „Na jakém místě trávíš v pokoji nejvíc času?“. Odpovědi nejsou synchronní s videem a tak dále matou. Na poslední nahrávce je záznam z ulice a sluchátka jsou umístěny mimo prostor konstrukce.


Rooms / Pokoje from Filip Hauer on Vimeo.




Monument 1 v NoDu do 29.6.15

http://nod.roxy.cz/cs/program/gallery/838-galerie-nod-skola-jiriho-prihody-a-pav


Spatial Cuts / Prostorové střihy

Společný projekt s Jakubem Pospíšilem. Výstava ve Studiu Letná na AVU, v rámci platformy Idea ne teorie.

Co-authorship: Jakub Pospíšil, exhibited at Studio Letná, AVU as part of Ideas not Theory programme.



Instalace složená z betonových střepů a statické video-smyčky.

Instalation composed of concrete bits and looped video.






Most / The Bridge

Interaktivní zvuková instalace složená ze zvukové nahrávky (45:32), dřevěného hranolu (300 x 12 x 12 cm ) a akrylových značek na podlaze.

///

Interactive sound installation composed from sound recording (45:32), squared log (300 x 12 x 12 cm), and from white acrylic markings on the floor.






Time Works: 1 (for Josef Koudelka)

installation at semestral exams AVU 02.2015


Krátká přestávka / Taking a Short Nap

Instalace kombinující zvuk, video a aktivní zapojení diváka, který musí vystoupit na dřevěné schudky, ze kterých může teprve poslouchat zvukové nahrávky. Divák při tom zažívá přímou zkušenost osobního ohrožení, situace je podpořená zvukem, který ho ještě více rozrušuje.

Jde o přenesení přímé zkušenosti úzkosti, ta je jednou z mála samostatných, nebo nenaučených
lidských zkušeností.

Ve zvukové nahrávce na prvních schůdcích opakuji výčet prací ze série, spojených s nahrávkou mého tepu. Ve videu u druhých schůdků nad mým tělem levituje věta: "Myšlenka.", ve sluchátkách na schůdcích opakuji v nahrávce slovo "další", spolu s nahrávkou mého zrychleného dechu.


Taking a Short Nap

Installation composed of sound and video. Installation works with direct emotional experience of the viewer. Viewer must climb on two wooden stairs spaced along the wall, from whom he can listen to the sound takes, played from headohones above the stairs.

Perceiver experiences direct experience of own's threat, situation is endorsed by sound, which distracts the perceiver yet more.

In the soundtake above the first stairs I keep repeating titles of works from serie with theme of art from 2014, this sequence is supplemented by my heartbeat. On the take above the second steps I keep repeating world " Another ", alongside with take of my elevated breath. Text, in the video by the second stairs, above my body states sentence: "Thought."

Taking a Short Nap is about transposition of experience of anxiety on perceiver. Anxiety is one of few direct experiences unaffected by society and learning.


Taking a Short Nap / Krátká přestávka from Filip Hauer on Vimeo.








Formální zahrada / Formal Garden

Jde o instalaci složenou ze stromu, dřevotřískové desky a internetového blogu.

Chtěl jsem zaznamenávat proces ničení stromku od jeho poražení až po konečnou instalaci. Strom jsem nakonec zabudoval do dřevotřískové desky v horizontální poloze, samotná deska stojí v prostoru ve vertikální poloze. Odkaz na blog je viditelný pomocí vytištěného qr kódu.

Jde o odkaz francouzské symetrické nebo formální zahrady z 17. století. Projekt má být formálním uměleckým dílem.

Jde o práci ze série s tématem umění.

http://formal-garden.tumblr.com/

///

Installation composed from a tree, chipboard desk and a web blog.

I wanted to capture the process of killing a tree, I have captured the process from the moment the tree was lying at my studio, thru it was cut and to the final installation. Finaly I had placed the tree into chipboard desk in a horizontal position. Chipboard desk stands in vertical position in space. QR code links to online blog, which captures the process of my work.


Formal Garden refers to the concept of French Formal gardens form 17. century. Formal Garden itself should be seen as an formal artwork.


Project is part of the serie with theme of art from 2014. 


http://formal-garden.tumblr.com/










In work on Formal Garden

Soon at AVU semestral exhibition !



Something Certain

Něco jistého, instalace 9 minutové video perfotmance. Opakoval jsem větu: "Někteří lidé říkají, že umělec si musí být jistý kvalitou své práce. já nejsem. " Během nahrávání jsem postupně snižoval a zvyšoval citlivost mikrofónu, na který jsem nahrával. Mikrofón mi během performance v reálném čase přehrával můj hlas do sluchátek.

Něco jistého je součást série prací na téma mého vztahu k umění z roku 2014: Několik mých přátel, Krátká přestávka, Formální zahrada.

Instalace na AVU.

Something Certain, 9 min. video-performance. I kept repeating sentence: "Some people say that an artist must be certain about the quality of his work. I am not." While I am gradualy increasing and decreasing  gain of my microphone on which I am recording my statements. Microphone is reinterpreting my voice via earplugs in my ears.

Something Certain is part of serie of works about my relationship  with art from 2014: SOME OF MY FRIENDS TAKLKING ABOUT ART, SOMETHING CERTAIN, TAKING A SHORT NAP and FORMAL GARDEN.

Instalation at AVU.



SOMETHING CERTAIN from Filip Hauer on Vimeo.